Plzeňský výzkumník odpočívá při skautingu

Je totiž kapitánem přístavu Omaha, což je název uskupení plzeňských vodních skautů. V současné době má kolem 150 členů. „Můj otec byl skautem od roku 1968 až do roku 1970, kdy byl skauting zakázán. To mě hodně ovlivnilo. Ale do oddílu mě přivedl kamarád. Jednou za mnou přišel, že je skaut a jestli bych nechtěl přijít na schůzku,“ vzpomíná Hoznedl, který je vodním skautem už devatenáct let.

Hned na začátku také přišel ke své přezdívce Bobr. „Jak jsem ji získal? To bylo jednoduché. Když jsem vstoupil do oddílu, pořád jsem něco vyřezával ze dřeva,“ dodává.

V civilu zastává povolání, které je skautingu na hony vzdáleno. Je totiž výzkumný pracovník v oblasti energetického průmyslu. „Je to něco úplně jiného. Hodně lidí se diví, jak může jít tahle ryze pragmatická a technická práce dohromady se skautingem. Ale na druhou stranu, když přijdu do skauta zatížen problémy z práce, schůzka je pro mě často odpočinkem a příjemnou změnou,“ svěřuje se.

Vodu má rád od malička. Podle svých slov ale není vodákem, který by vyhledával sjíždění divokých horských řek. „Vyzkoušel jsem si jízdu na alpských řekách, ale upřímně řečeno, dávám přednost menším potokům, jako je třeba ten Úterský,“ sděluje.

A k dobru přidává i jednu historku, která se mu stala před šesti lety na Vltavě. „Projížděli jsme velice těsně kolem rybáře, který u řeky seděl. Viděl konvoj lodí, a přesto neuhnul. Pak se ozvala rána. Uklouzl a spadl do vody. Naštěstí se mu nic nestalo. Ale když jsme popojeli o kousek dál, zjistili jsme, že musíme k výslechu. Rybář byl totiž finský diplomat, který si jednou za rok zajde zarybařit na Vltavu, a my jsme mu to takhle zkrátili. Ale dopadlo to dobře. Omluvili jsme se a on omluvu přijal. Ovšem naši členové se tím baví ještě dnes,“ směje se Hoznedl.

Hoznedl teď připravuje akci s názvem Euro Sea, která by se v Plzni měla uskutečnit příští rok. Dorazit by měli vodní skauti z více než dvaceti zemí z celého světa. „Pořadatelství jsme získali v konkurenci měst ze Švédska, Holandska a Itálie,“ dodává.

Vybavení pro jednoho vodního skauta může přijít až na několik desítek tisíc korun. I na skauting zřejmě brzy dopadne finanční krize. „Jsme nezisková organizace, takže jsme závislí na různých projektech, grantech a dotacích. Už teď víme, že budeme na příjmech zkráceni minimálně o dvacet třicet procent,“ informuje Vladimíra Čapková – Pugnerová ze svazu Junák.

Ladislav Vaindl, Plzeňský deník (9. října 2009)
http://plzensky.denik.cz/zpravy_region/plzensky-vyzkumnik-odpociva-pri-skautingu20091008.html