Míša skautovala již v letech 1945-1950, podílela se na obnově skautingu a vedení dívčího oddílu Bílá střelka v letech 1968-1970 a znovu na obnově skautingu a vedení dívčího oddílu Šedá střelka v letech 1989-1995. Výchově dětí a mládeže v duchu skautských ideálů se věnovala i v době, kdy byl Junák zakázán, například v TJ Lokomotiva nebo Klubu českých turistů. Léta zkušeností s výchovou a vzděláváním mladých lidí prostoupily i do výchovy jejícho yna, publicisty, redaktora a bývalého náměstka primátora města Plzně Petra Náhlíka – Vokouna. Za svou dlouholetou práci s dětmi a mládeží obdržela řadu skautských vyznamenání, např. Řád skautské vděčnosti (1993) a Medaily Syrinx (2004).
Míša působila dříve jako zástupce vůdce střediska Střela Plzeň a posléze jako jeho tajemník. V poslední době zastávala post zpravodaje pro kmen dospělých při středisku i na okrese.
Poslední rozloučení se ses. Míšou proběhne 21. března 2012 ve 14:00 v obřadní síni na Ústředním hřbitově v Plzni. Při obřadu promluví za skauty bratr Marek Lukáš, předseda ORJ Plzeň – město a za františkány bratr Didak Robert Klučka OFM.
Ze vzpomínek plzeňských skautů:
- Milan Kroc, skautský vedoucí, Zálesák:
„Před několika měsíci byla Míša na návštěvě u našich nejmladších skautek, světlušek, a zářila svým typickým čertíkovským úsměvem. Kromě povídání o tom, jaké to bylo v minulosti skautovat, si s námi dokonce i zazpívala. Naše holky z toho byly nadšené. Ta dobrá nálada a jiskřičky v očích nám budou chybět.“ - Hanka Hejnová – Pony, skautská vedoucí, Šedá Střelka
„Moje první vzpomínka na Míšu je z mého prvního skautského tábora, kde nás, neukázněné nováčky, svým zvučným hlasem srovnala do latě. Dodnes si pamatuju, jak jsme na tu „paní“ koukali. To bylo na začátku devadesátých let. Postupem času jsme se jí „přestávali bát“ a právě za tu její přímost jí měli rádi … Uplynulo deset let a ta stará paní – duchem stále mladá – s námi stále jezdila na tábory, spala pod stanem ve spacáku, a stále a stále bavila a motivovala malé děti.“